V lidské společnosti se často opakuje princip tří tříd lidí. Vždy existuje nejnižší třída od které se ti průměrní snaží všemi možnými způsoby odlišit. Na vrcholku pyramidy pak máme lidi, kteří se vnějšími výrazy podobají těm na prvním, ale nikdo nepochybuje kam doopravdy patří. Myšlenku se zkusím ilustrovat na třech případech.

Novodobý zbohatlík, který vlastně ani nemusí mít tolik peněz, se snaží odlišit od všech těch chudáků tím že si kupuje drahé věci. Dle reálného bohatství to můžou být sportovní auta či například značkové oblečení. Naproti tomu lidi z tradičně bohatých rodin nemají tohle zapotřebí, protože i když chodí oblečeni stejně jako lidi chudí a jezdí ve Fabii tak nikdo nepochybuje o tom kam vlastně patří a tím že si drahé věci nekupují se odlišují od nové náplavy lidí, kteří se snaží ukázat něco co vlastně nejsou.

Stejný princip platí i u inteligence. Máme lidi prosté a pak máme obrovskou hromadu průměrně inteligentních lidí, kteří se od nich potřebují odlišit a tak v kavárnách vedou učené debaty o smyslu života, vesmíru a vůbec. Ve volném čase pak sledují artové filmy a ohrnují nos nad tou obyčejnou lůzou všude kolem. V kontrastu pak existují vysoce inteligentní lidi, kteří už nemají potřebu ani nutnost svou inteligenci předvádět a i bez hlubokých debat a artových filmů na první pohled vidíte, že nejsou vůbec hloupí.

A přesně stejný princip funguje i v našem oboru. Máme programátory prasáky, kteří netuší která bije a za pomocí nejjednoduších technik bastlí kód. Pak máme velkou hromadu lidí, často s titulem senior či architekt (nově pak guru, pirate či ninja), kteří se snaží o naprostý opak. Všude využívají desítky layerů abstrakcí, hromadu návrhových vzorů a při vývoji prosazují přesně tu techniku, která je právě in. Na různých konferencích se pak plácají po ramenou jací jsou hrdinové. Ve stínu pak žije malá skupinka vyvolených, jejichž kód se v použitých prostředcích velmi podobá první skupině. Využívá jen několika málo jednoduchých technik a přesto je snadno pochopitelný, jednoduše udržovatelný a za všech okolností spolehlivý. Tihle lidi nemají potřebu demonstrovat nadřazenost přehnanou složitostí, ale stačí jim psát praktický a zároveň funkční kód.